Jdi na obsah Jdi na menu
 


PTÁCI
- nejbohatší třída obratlovců, stálá teplota těla ( 40ºC = rychlé trávení potravy, schopnost intenzivního prokysličování krve, čtyřdílné srdce ( 2 síně a 2 komory ) s jedinou pravou aortou
- ze smyslových ústrojí je nejdokonalejší oko, dosahuje nejvyšší ostrosti vidění v celé živočišné říši
- kůže suchá s jedinou žlázou kostrční ( zvaná biskup ), jejíž olejovitý sekret vytlačují a roztírají po peří;v rané fázi peří mláďat ošetřují rodiče sekretem vlastní žlázy, žláza slouží i k odvracení útočníka - dudek;u některých může zakrnět
- přední končetiny přeměněny v křídla, zadní slouží k běhání, hrabání, skákání, šplhání, plavání, příp.k uchvacování kořisti
- rozmnožování vejci s vápenatou skořápkou, jež zahřívají, pokryv těla - peří
- zobák rohovitý, u kořene je měkké ozobí, zobák má význam uchopovací, nevytváří zuby
- základním typem nohy je kráčivá noha, může být i hrabavá, plovací, veslovací, šplhací, uchopovací atd.
- pero je vyživováno cévami, pera vyrůstají na místech kůže zvaných pernice, tepelnou izolaci zajišťuje peří prachové, které netvoří prapor;peří obrysové kryje hlavu, krk, tělo a nohy;na křídlech jsou letky;na ocasu pera rejdovací
- každé pero má stvol, jejíž část vyrůstající z kůže se nazývá brk a část po jejíž stranách vyrůstá prapor je tvořen větvemi s paprsky a háčky
- ptačí kostra je odlehčená nepřítomností ocasní páteře a dlouhých kostí, které jsou duté, osa kostry je páteř
- mimořádně pohyblivá část krční s druhově proměnlivým počtem obratlů
- kost prsní tvoří dovnitř miskovitou oporu tělním útrobám a vně vybíhající v mohutný hřeben, na nějž se upíná létací svalstvo ptáka;pánev je na straně nesrostlá - to umožňuje snášení vajec, mimořádně pohyblivá lebka, čelisti vybíhají v bezzubý zobák
- lopatkové pásmo je tvořeno šavlovitou lopatkou;běhák vznikl srůstem nártních a záprstních kůstek ( tzv.stehýnka jsou anatomicky vlastně lýtka )
- svalstvo je charakteristické svaly umístěnými v trupu a do křídel jdou pouze vazy;nejmohutněji vyvinut prsní létací sval
- dalším pozoruhodným svalem "musculus ambiens" umožňující automatické, neuvědomělé sevření prstů ptáka při dosednutí na větev, při sedění i ve spánku tedy ptáci nevynakládají žádnou svalovou práci
- trávicí soustava začíná dutinou ústní a bezzubým zobákem;u zrnojedců má patro rohovité struktury umožňující louskání příp. loupání semen, v dutině ústní mají párové ústní žlázy, které zvlhčují slinami potravu, u vodních druhů jsou silně redukovány, velké jsou u datlovitých ptáků, u vlaštovek, rorýsů, kteří sekretem lepí stavební materiál svých hnízd
- t.s. pokračuje krátkým hltanem do jícnu, který je rozšířen ve vakovité vole ( mimořádně vyvinuto u semenožravých a rybožravých ), které v prvních dnech vytváří pro mláďata ničím nenahraditelný sýrovitý výměšek
- za voletem žaludek s dvěma částmi: tenkostěnný žaludek - potrava se chemicky natravuje; žaludek svalnatý - mechanické zpracování natrávené potravy, jsou zde i drobné kaménky pomáhající potravu drtit
- nestravitelné součásti potravy ( chitinové krunýře, kosti, chlupy, peří )vyvrhují v druhově odlišných válcovitých vývržcích ( typické pro dravce a sovy ) - podle vývržků je možno určit druhy
- chemické procesy a vstřebávání živin probíhá v krátkém nerozlišeném střevě, pokračuje slinivkou břišní a velkými játry
- před konečníkem jsou dvě slepá střeva s bakteriální flórou, štěpící buničinu
- trávicí soustava končí kloakou, do ní ústí močovody a vývody pohlavních žláz
- výkaly kašovité s bělavým povlakem kyseliny močové, trus neshromažďují
- dýchací soustava je ze všech obratlovců nejvýkonnější, vzduch přichází nosními otvory v zobáku a choanami do hrtanové štěrbiny, pokračuje průdušnicí, průdušky, které vstupují do plic, v místě rozdvojení průdušnice je hlasový ústroj:syrinx, který chybí pouze čápům, pštrosům a supům
- síla, barva a rozmanitost ptačích hlasů je druhově specifická, ptačí plíce jsou malé, bohatě prokrvené, přirostlé ke stropu tělní dutiny, plicní sklípky vytvořeny nejsou, větve průdušek pokračují z plic do jednoho nepárového a čtyř párových vzdušných vaků, které zasahují mezi tělní útroby, pod kůži i do dutých kostí, celé tělo je tak při letu odlehčeno a ochlazováno, vzduch prochází plícemi v rytmu pohybu hrudního koše, krev je okysličována jak při vdechu, tak při výdechu
- cévní soustava: čtyřdílné srdce dokonale odděluje plicní a tělní krevní oběh, z levé silně svalnaté komory vystupuje pravý! aortální oblouk ( u savců levý! )
- vyvinut ledvinový vrátnicový oběh, vzhledem ke své pohybové aktivitě mají ptáci ze všech obratlovců poměrně největší srdce, absolutně nejvyšší krevní tlak ( rorýs 700 tepů za minutu )
- červené krvinky ptáků obsahují hemoglobin, jsou oválné a mají jádro
- vylučovací soustava - pravé ledviny ( metanefridie ), poprvé v systému živočišné říše je vytvořena Henleova klička
- nervová a smyslová soustava: mimořádně vyvinutá - zejména velký mozek a mozeček, souvisí i s instinktivním životem ( vznik svatebního opeření, hnízdní pud a krmení mláďat, pelichání, chování na tahu, tvorba druhotných pohlavních znaků
- ze smyslových ústrojů má řídicí úlohu čidlo zrakové ( sovy mají oči zcela pohyblivé ), ptáci tedy pro lepší směrové vidění natáčejí hlavu, oči jsou chráněny víčky a mžurkou, kterou za letu nebo potápění přetahují přes rohovku, mrkají větším dolním víčkem, vidí barevně
- jsou odděleného pohlaví, samčí varlata umístěna vedle ledvin, před pářením se zvětší až 300krát, páření se uskutečňuje přitisknutím okrajů kloak obou pohlaví, samičky mají funkční pouze levý vaječník;ptačí spermie mají životnost až 3 týdny
- zralé vajíčko je oplodněno, v jeho středním oddíle se obaluje bílkem, papírovou blánou a v nejnižší části kašovitou vápenatou hmotou, postupně tuhnoucí ve skořápku, žloutek je stabilizován dvěma na pólech umístěnými šroubovitými poutky, na povrchu žloutku je zárodečný terčík, z něhož se vyvíjí zárodek
- zárodek má značně velkou hlavu, je těsně obalen amniovou blánou s plodovou vodou, po straně zárodku se vyvíjí další zárodečný vak, jímž je bohatě prokrvený allantois, umožňující dýchání, v závěru inkubace atrofuje allantois a stráví se žloutkový vak, mládě začne dýchat vzdušný kyslík ze vzduchové komůrky na tupém konci vajíčka, mládě se snaží kroutit hlavou a špičkou zobáku ( tzv.vaječný zub ) prorazit skořápku, v prvních hodinách stravuje zbytky vaječného žloutku
- na hnízdě je zahříváno i krmeno rodiči ( 9 dnů sýrovitým výměškem volete, posléze nabobtnalým a natráveným zrním )

SYSTÉM PTÁKŮM
- po rybách druhá nejpočetnější třída obratlovců
- objeven jediný druh praptáka: Archaeopterix pocházející z jury, vykazuje jak znaky plazí, tak i znaky ptačí
- z toho vyplývá, že potomci archaeopterixe jsou dnešní praví ptáci

PRAVÍ PTÁCI
- všichni mají přední končetiny přestavěny v křídla, neozubené rohovité čelisti, ocasní páteř zredukována
- praví ptáci se objevili v křídě, dělí se na běžce, plavce a letce

BĚŽCI
- s výjimkou tinam nejsou schopni letu, prsní kost bez hřebenu, kosti slabě pneumatizovány, zadní končetiny vyvinuty mohutně, přední zakrnělé
Pštrosi:
- patří mezi největší běžce, specializováni k pohybu rychlým během, není vyvinuta klíční kost, moč a trus vylučují samostatně
- samec má vyvinut mohutný penis, snůšku tvoří 12 - 15 vajec o váze 1,5 kg, na jejich inkubaci se podílejí oba rodiče
- jediný druh: pštros dvouprstý - výška 250 cm, váha 75 kg, obývají Afriku a Malou Asii jen v rezervacích

Nanduové:
- na nohách 3 prsty, o snůšku a mláďata pečuje samec
- zástupce: nandu pampový

Kasuáři:
- zástupci: kasuár přilbový, emu australský

Kiviové:
- ve vlhkých lesích Nového Zélandu, velikost slepice ( do příbuzenstva kiviů patřil vyhynulý ptačí obr moa s váhou až půl tuny a výškou 3,5m, který žil na Novém Zélandě

Tinamy:
- velikost kurovitých, kromě běhu schopnost létat, mají pneumatické kosti i vyvinutý hřeben kosti prsní, žijí v Jižní Americe
- zástupce: tinama chocholatá

LÉTAVÍ
TUČŇÁCI
- nejsou schopni letu, křídla přeměněná ve veslovací orgán, jsou specializováni k plavání a potápění v moři
- tělo kryto stejnoměrně hustým šupinovitým peřím, pod kůží souvislá vrstva tuku, mohutná kostrční žláza, silné nohy posunuty dozadu, takže tělo nosí zpříma
- přední tři prsty propojeny plovací blánou, silné drápy umožňují pohyb po ledě a skalách
- sociální chování ( ve skupině ), potápění do hloubky 20m, plavou rychlostí 36km v hodině
- vejce vyhřívají v kožním záhybu mezi nohama
- zástupci: tučňák brýlatý, tučňák patagonský
POTÁPLICE
- sladkovodní jezera, chodí neobratně, rychlý let, nepřistávají na nohy, ale na prsa
- zástupce: potáplice severní
POTÁPKY
- na prstech pouze ploutvovitý lem, zobák dlouhý, jsou rozšířeny kosmopolitně
- zástupci: potápka roháč, potápka malá
TRUBKONOSÍ
- využívají větrné proudy nad mořskými vlnami
- trubkovitě protažené nozdry, jimiž vnímají proudění vzduchu, nohy plovací
- zástupci: albatros stěhovavý - hloubí nory v pobřežních útesech; buřňák lední
VESLONOZÍ
- veslovací noha se všemi čtyřmi prsty propojenými plovací blánou, jsou rybožraví
- pelikáni mají mohutný, hluboce rozeklaný zobák se spodní čelistí přecházející v hrdelní vak
- zástupci: pelikán bílý, kormorán velký ( na Třeboňsku )
BRODIVÍ
- dlouhý krk, zobák a brodivé nohy, nemají vole, skvělí letci; hnízda stavějí jednotlivě ( čápi ), v koloniích ( volavky ), mláďata krmivá
Čápi:
- zakrnělé hlasové ústrojí ( dorozumívají se klapáním zobáku )
- zástupci:čáp bílý:dospělci mají zobák červený, mláďata černý, dlouhé tahy na zimoviště v Jižní Africe ( přes Gibraltar, nebo Malou Asii ); čáp černý: lesní druh, živí se převážně rybami
Volavky:
- za letu esovitě prohnutý krk
- zástupci: volavka popelavá, bukáček malý, kvakoš noční
Ibisové:
- střední velikost, zobák tenký ohnutý
- ibis posvátný: zobrazován na hrobkách faraonů
PLAMEŇÁCI
- zahnutý zobák, potrava: měkkýši, korýši, řasy, nohy se třemi prsty spojenými plovací blánou, nedokáží usednout na větev
- zástupce: plameňák růžový
VRUBOZOBÍ
- nekrmivá mláďata
Kachnovití:
- zploštělý zobák s příčnými vroubky, jsou tažní, významná lovná pernatá zvěř, hospodářský užitek ( maso, tuk, prachové peří )
Kachny:
- plovavé - dlouhý krk, za potravou se nepotápí, pouze ponořují hlavu a krk ( kachna divoká, lžičák ostralka, kopřivka, čírky )
- potápivé - za potravou se potápějí do hloubky až 20m ( poláci, chocholačka )
- zástupci: nejpočetnější druh je kachna divoká s výrazným pohlavním dimorfismem
Labutě:
- zástupce: labuť velká: celá bílá, oranžový zobák, u kořene zobáku černý hrbol, mláďata zbarvena šedivě = ochranné zbarvení
Husy:
- býložravé, celoživotně monogamní, na jarním i podzimním tahu letí v charakteristickém útvaru - klínu
- jsou vysoce inteligentní ( rakouský vědec Konrád Lorenz,1973 Nobelova cena )
- zástupce: husa velká - je popelavá
DRAVCI
- silný zahnutý zobák, silnější horní čelist, která přesahuje dolní čelist, opeřené běháky, silné prsty se srpovitě zahnutými drápy ( tzv.spáry ), ozobí při kořeni zobáku tvořeno žlutou blankou

Savci

Pro mnoho lidí lidí tvoří nejznámnšjší skupinu živočichů savci.Je to i proto ,že řadu z nich chováme doma jako domácí mazlíčky či jako chovná zvířata.

Savci jsou teplokrevní a jejich tělo pokrývá srst či vlasy.Většina savčích mláďat vyrůstá v matčině děloze a přicházejí na svět pomněrně dobře vyvinutá.Vačnatci např.klokani rodí drobná mláďata,jejichž vývoj jěště není ukončen,proto pokračují v růstu v bezbečí matčina vaku.Ptakořitní savci nerodí mláďata jako ostatní savci,nýbrž po vzoru ptáků kladou vejce, ze kterých se líhnou mláďata.Všechny savčí samice vytvářejí mléko,kterým živí potomky.Toto mléko prodeukují speciální žlázy,nazvané mléčné,a tento způsob výživy mláďat dal jméno celé tříďe-SAVCI.

Rozeznáváme zhruba 4000 druhů savců.Patří k nim i největší tvorové ,kteří dnes žijí na zemi- plejtváci obrovští.Většina savců chodí nebo běhá po zemi.Velryby,delfíni,sviňuchy a kapustňáci trávín veškerý svůj život ve vodě.Jiná skupina savců,letoni,létá ve vzduchu.Další,např. krtci a rypoš lysý, obývají podzemní tunely a jen velmi zřídka spatří slunce.

Savcet třídíme:

Vejcorodí

Ptakořitní

-kladou vejce

-mají kloaku

-kolísavá tělní teplota

-mají srst a mléko

-Ptakopysk,Ježura ,Paježura

Živorodí

Vačnatci (koala,klokan,vakoveverka)

Hmyzožravci (krtek,ježek)

Chudozubí (Lenochod,mravenečník)

Hlodavci (myš ,osmák degu,morče,křeček,kapybara,mara,činčila)

Letouni (netopýr,vampír,upír)

Šelmy-------Kočkovité,psovité,medvědovité,lasicovité(kunovité)

Ploutvonožci (tuleni,lachtani,mroži)

Kytovci (velryby,delfíni)

Chobotnatci (slon,daman,ochechule)

Lichokopytníci (tapír,nosorožec,osel,kůn)

Sudokopytníci (hroch,žirafa)

Primáti = poloopice( Lemurové Komby)

Opice-(mandril ,paván)

Lidoopi (gibon,orangutan,bonobo)

obrazekGepardí mládě

Orca (Orcinus orca)Kosatka dravá

Ježura australskáJežura australská

ZNAKY :

  • Proměnlivá tělesná teplota -> v chladném období upadají do stavu strnulosti ( v půdě, pod kameny )
  • Mají nedokončený růst -> ROSTOU PO CELÝ ŽIVOT
  • Kůže je bez žláz, je suchá a na povrchu zrohovatělá ( je kryta např. štíty, šupinami, kostěnými krunýři před vysycháním )
  • Mají kostěnou kostru, jejich lebka je pohyblivě spojená s páteří.
  • Párové končetiny s drápy, někdy chybí ( hadi, beznohé ještěrky )
  • Trávící soustava :
    • Mají zuby k přichycení potravy, kořist polykají v celku.
    • Kloaka = společné vyústění trávící, vylučovací, pohlavní soustavy.
  • Cévní soustava :
    • Úplně oddělený tělní a plicní krevní oběh ( krokodýli ).
  • Vylučovací soustava :
    • ledviny
    • V játrech -> kyselina močová ( nerozpustná ) - je vylučována jako tuhá bílá hmota = opatření k zadržování vody.
  • Smysly :
    • Oko je chráněno pohyblivými víčky ( u hadů nepohyblivé ) + mžurka ( tj. třetí víčko, které chrání oko např. ve vodě -> vede z koutku oka )
  • Rozmnožování :
    • Není vázáno na vodu, vnitřní oplození.
    • VEJCORODÍ - měkká, blanitá nebo kožovitá skořápka ( hadi, ještěři ), tvrdá skořápka ( želvy, ktokodýli ).
    • VEJCOŽIVORODÍ - mláďata se z vajec líhnou při kladení ( slepýš, užovka hladká, ještěrka živorodá ).
    • ŽIVORODÍ - rodí živá mláďata ( zmije obecná ).

Největší rozmach v šíření plazů => DRUHOHORY

Parma obecná

Hojně rozšířený druh především v Parmovém pásmu, zasahuje i do sousedních pásem, výjimečně se přizpůsobí i podmínkám v ÚN. Je oblíbenou sportovní rybou. Vnitřnosti, zejména jikry a mlíčí jsou jedovaté zvláště v době tření. Největší uváděná velikost 12,75 kg, 102 cm - tato rekordní parma byla ulovena v r. 1858 v Salzbachu . Kříží se s parmou středomořskou a ploticí. Průměrná váha lovených ryb je 1 - 2 kg.

Lipan podhorní

Lipan podhorní

Hejnová ryba v horních úsecích střední části toků (pásmo lipanové). Velmi cenná sportovní ryba, lov na mušku je vrcholem sportovního rybolovu. Má nádherně tvarově, barevně zajímavou hřbetní ploutev nazvanou u samců praporec. Literatura u nás uvádí lipana z r. 1967, který měřil 63 cm. Bohužel není uvedena hmotnost, ani místo úlovku. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,30 kg - 0,40 kg.

Hrouzek obecný

Hrouzek obecný

Hejnová ryba tekoucích a stojatých vod s písečným až kamenitým dnem (úkryty), je vhodnou nástražní rybkou, je potravou dravců. Kříží se hrouzkem běloploutvým. Lidové pojmenování: řízek, hřízek, řezan.

Karas stříbřitý

Karas stříbřitý

Rozšířil se u nás v 60. létech. Vyskytuje se v tekoucích i stojatých vodách. V rybnících je nežádoucí. Z poddruhu Karase byly vyšlechtěny barevné i tvarované odchylky - karas zlatý, závojnatky. Průměrná váha lovených ryb je okolo 0,3 kg. U nás se vyskytují převážně samice.

Plotice obecná

Plotice obecná

Je velmi přizpůsobivá, najdeme ji téměř ve všech typech vod s výjimkou pstruhového pásma, vyskytuje se i v rybnících, ÚN. Při nedostatku dravých ryb se přemnožuje. Je to naše nejběžnější ryba, těží se sítěmi i sportovně, je vhodnou nástražní rybkou, je potravou dravců. Kříží se s cejnem velkým, cejnkem malým, ouklejí, jesenem, tlouštěm, ostroretkou a parmou obecnou. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,2 - 0,3 kg.

Úhoř říční

Úhoř říční

Žije v tekoucích i stojatých vodách. Jeho výskyt u nás závisí na umělém vysazování monté. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh, úspěšný je i jeho průmyslový chov. Průměrná váha lovených ryb mezi 0,4-0,7 kg. Po dosažení dospělosti táhne do Sargasového moře na výtěr.

Okoun říční

Okoun říční

Vyskytuje se v tekoucích vodách od lipanového pásma, až po cejnové pásmo, žije i ve stojatých vodách (rybníky, tůně, ÚN). V některých vodách se přemnožuje. V kaprových rybnících je považován za plevelnou rybu, v tekoucích vodách je sportovními rybáři velmi ceněn. Na konci 1. hřbetní ploutve je červená skvrna. Průměrná váha lovených ryb je 0,20 - 0,30 kg.


 

Náhledy fotografií ze složky Jiná zvířátka

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář